Táto webová stránka používa cookies. Pokračovaním v prehliadaní si tejto webovej stránky bez zmeny nastavenia vášho webového prehliadača pre súbory cookie súhlasíte s používaním cookies.

"Šteniatko nepozná slová. Počuje len lásku."

Pamela Dugdaleová

   

Plemená

Psí osobnost jménem Novofundlanďan – 1. část (CZ)

Podrobnosti

K napsání těchto řádků mě přivedla skutečnost, jak málo je v obecném povědomí veřejnosti toto vyjímečné plemeno psa. Po mnoho let, kdy nedílnou součástí mého života jsou tito dobromyslní, rozvážní a přitom impozantní " medvědi ", se na ulici stále setkávám s dotazem typu: "Prosím vás, co to je vlastně za psa?" Mnozí si dokonce sami odpovídají velice kuriózním způsobem. Proto jsem až příliš často slyšel názory, že je to bernardýn nebo čuvač, ale s unikátním černým zbarvením, labradorský retriever a dokonce čau-čau nebo berňák, ale celej černej! Pochopil jsem, že je pravděpodobně novofundlanďan méně známý, než jsem si kdy myslel. A to i přesto, že jeho vlastnosti ho předurčují nejen jako vynikajícího rodinného psa, ale i díky svým fyzickým dispozicím jako skvělého pomocníka a záchranného psa ve vodním živlu.

Nechtěl bych se v žádném případě zabývat příliš obsáhle jeho původem, na to jsou určitě povolanější. Je více teorií o vzniku tohoto plemene, ale jedno je celkem jisté. Pochází z ostrova New Foundland na dnešním území Kanady a odtud také jeho název. Plemeno vzniklo křížením domorodých psů a pravděpodobně velkého medvědího psa, kterého dovezli Vikingové ve 12. století. Postupem času došlo dalším křížením a oživováním krve k pomalému zformování blízkému dnešní podobě plemene. Vrozené základní charakteristické vlastnosti však zůstaly prakticky nezměněny. Jako psi tamních rybářů byli používáni především k vytahování sítí z moře a k tažným pracem na pevnině. Jejich síla, mohutnost, bohaté osrstění, houževnatost a vynikající plavecké schopnosti z nich činily vysoce výkonné psy pro tamní extrémně nepříznivé podnebí. Jejich odolnost a vytrvalost i v ledové vodě byla příslovečná, a tak jejich hlavní využití jako vodního psa a záchranáře přetrvalo staletí.

 

(Zdroj: Flickr.com/BioDivLibrary, licencia Creative Commons)(Zdroj: Flickr.com/BioDivLibrary, licencia Creative Commons)

 

Když byl v 18. století dovezen do Evropy, bylo to na anglických lodích. První dovezené exempláře byly v černobílé variantě zbarvení, až později se začala rozšiřovat varianta černá. Dalo by se říci, že díky šlechtění především v Anglii a v Evropě, se Novofundlanďan vyprofiloval v mohutného impozantního psa, přičemž černí psi byli poněkud kompaktnější, na rozdíl od spíše vysokonohých psů černobílých. Ti se pak následně stali v Evropě samostatným plemenem pojmenovaným Landseer evropsko - kontinentálního typu, samostatně uznaným FCI v roce 1960. Tento název se vžil hlavně díky obrazům malíře Sira Edwina Landseera, jenž několik jedinců tohoto plemene nejen vlastnil, ale natolik si je oblíbil, že je s oblibou ztvárňoval ve svém malířském díle.

 

(Zdroj: Flickr.com/Ozont, licencia Creative Commons)(Zdroj: Flickr.com/Ozont, licencia Creative Commons)

 

Vraťme se však k Novofundlanďanovi. Bíločerná varianta, tedy klasický Landseer, je však i nadále chována v rámci původní černé populace spolu s hnědými psy a lze říci, že tento společný chov všem rázům prospívá. Novofundlanďan začal získávat stále větší oblibu a na konci 19. století si začal podmaňovat některé další země, jako např. Německo, Nizozemí, Francii a ve dvacátých letech minulého století také Švýcarsko. Země, jako Kanada a USA, mají doposud trochu odlišný standard. Liší se v některých aspektech od standardu kontinentální Evropy, jehož poslední znění je z roku 1996. Protože se chci však více zaměřit na Novofundlanďana jako takového, na jeho vyjímečnost, povahové vlastnosti, charakter a pracovní schopnosti, nebudu se tedy těmito odlišnostmi zabývat.

Domnívám se, že o výjimečnosti tohoto skvělého přítele člověka svědčí i skutečnost, že se naštěstí nikdy nestal tak zvaně módním plemenem. Jeho majiteli byly v minulosti tak velké osobnosti politiky, literatury i hudby, jako např. Lord Byron, Alexander Pope, Fridrich II. Veliký, Samuel Adams, George Washington, král Jiří II., James Boswel, Lord Horatio Nelson, Sir Walter Scott, Charles Dickens, Richard Wagner, Herman Melville, Alexander Graham Bell, Sigmund Freud i Robert Frost. A nesmějí chybět ani Bing Crosby, Humphrey Bogart nebo Robert Kennedy. Ti všichni dokázali ocenit jedinečné vlastnosti Novofundlanďana. To už nemluvím o mnoha zachráněných lidských životech. O takových záchranářských akcích slavných Novofundlanďanů bychom se v historických análech dočetli také mnoho zajímavého.

Je ale pravdou, že fundlák nepatří do rukou každému. Kdesi jsem zaslechl slova, řečená s trochou nadsázky, že největší nectností fundláka je jeho obrovská láska k lidem. Jak jinak byste nazvali jeho nezřízenou touhu milovat svého pána a jeho rodinu, když se vám takové 70-ti i vícekilové chlupaté torpédo vrhne s oddaným pohledem a vyplazeným růžovým jazykem, pokrytým černými flíčky do klína, ve snaze vás kompletně umýt na všech jemu dostupných místech! Dá to opravdu hodně přemáhání, abyste se sebezapřením tyto projevy přízně také dokázali eliminovat na přijatelnou míru. Dost totiž pochybuji, že by taková citová exploze vzbudila vaše nadšení zrovna ve chvílích, když se vracíte v plesové róbě, drahém společenském obleku barvy bílé kávy, světlém nažehleném kostýmku nebo se vzácnou a důležitou návštěvou v patách! A rychle tím pádem dospějete k názoru, že tato chlupatá kalamita potřebuje umravnit a to chce trochu výcviku, nemyslíte?

Proto je tedy nutné si Novofundlanďana přiblížit trochu více.

Novofundlandský pes je impozantní a mohutné plemeno se silnou kostrou, rovnými, dobře úhlenými končetinami a také odpovídajícím osvalením všech tělesných partií. Jeho velikost by nikdy neměla být upřednostňována před celkovou harmonií. Standard FCI pro toto plemeno uvádí, že jeho velikost a hmotnost by měla být následující:

  • Průměrná výška v kohoutku: Dospělí psi - 71 cm, dospělé feny - 66 cm
  • Průměrná hmotnost: Dospělí psi - 60 kg, dospělé feny - 54 kg

Srst je hustá, uzavřená, může být mírně zvlněná. Má voděodolnou dvojitou srst. Svrchní osrstění je středně dlouhé a rovné, bez kadeří. Mírné zvlnění je povoleno. Spodní srst (podsada) je jemná a hustá, v zimě hustější než v létě, ale vždy se do jisté míry vyskytuje na zadku a hrudníku. Srst na hlavě, mordě a uších je krátká a jemná. Na hrudních i pánevních končetinách jsou praporce.

Celý ocas je pokryt dlouhou hustou srstí, která netvoří vlajku.

Jeho výrazný, trochu medvědovitý vzhled, je pro toto plemeno charakteristický. Přitom jeho laskavý a dobromyslný výraz nezavdává v normální situaci sebemenší příčinu k obavám z napadení nebo k neklidu, ať už v dospělém člověku či dítěti. Dokáže však dokonale vycítit kritickou situaci nebo ohrožení a může se tak stát obávaným ochráncem i nepřítelem. Je navíc velice přizpůsobivý a i na výstavách relativně klidný, takže jsou opravdovou výjimkou rozmíšky s ostatními příslušníky plemene.

 

(Zdroj: Wikipedia/Heidi Mueller)(Zdroj: Wikipedia/Heidi Mueller)

 

Přes celkovou velikost a mohutnost je to pes atletický s koordinovaným a vyrovnaným pohybem. Nikdy by neměl působit těžkopádným a líným dojmem. Nosí obvykle hrdě svoji kvadratickou hlavu s čistým, nepříliš velikým tmavým okem (u hnědých psů mohou být světlejší) hluboko uloženým, mandlového tvaru s přiléhajícím víčkem. Pysky by měly být suché, dobře uzavřené. Koutky viditelné, nikoliv však výrazné a těžké.

Evropský standard uznává jako přípustné zbarvení černou (popř. s bílými znaky na tlapkách, hrudi a ocasu), dále pak hnědou a černobílou.

Jeho povaha je velmi vyrovnaná a správný fundlák by měl být na jedné straně plný energie, radosti ze života a se smyslem pro hru a na druhé straně dobromyslným, chápavým, něžným a oddaným rodinným psem i kamarádem do nepohody s výraznou inteligencí. V žádném případě by to neměl být líný, nemotorný, flegmatický až apatický mamlas, ale ani výrazně bázlivé, ustrašené stvoření a ani sklony k agresivitě nejsou žádoucí. To jsou povahové rysy, které nejenže nedovolují připuštění do chovu, ale prakticky vylučují jakoukoliv pracovní upotřebitelnost. Novofundlanďan nikdy neštěká zbytečně, pouze tehdy, kdy to považuje za nutné, aby upozornil na cizího kolemjdoucího člověka, nebo kdy mu instinkt velí, že by měl varovat před určitým formou ohrožení. K dětem je laskavý, trpělivý a je jejich vynikajícím a neohroženým ochráncem. Pokud nemá zkaženou povahu, což je u něj opravdu nezvyklé (s výjimkou jedinců zkažených vlastním majitelem), je vysloveně neagresivní a jeho přátelské chování vůči člověku je příslovečné. Sám nemá tendenci napadat cizí psy, většinou je toleruje do doby, než cítí vlastní ohrožení anebo je přímo napaden. Obvykle potom využívá více své síly, razance a váhy k zneškodnění útočícího nepřítele, nežli svých zubů.

K malým plemenům se chová přívětivě a má více touhu je vybízet ke hře, což je někdy třeba, obzvláště u mladých zvířat, mírnit. Jsou totiž v svém nezřízeném zaujetí takovou hrou schopni si svoji velikost ani neuvědomovat. Jednají impulzívně, zbrkle a tím mohou způsobit i zranění malého pejska, aniž by to bylo ve zlém úmyslu.

Jenže toto vše z něj teprve musíme vychovat! A jakého psa si vychováme, takového ho budeme mít!

Text uverejňujeme v originálnom znení – v českom jazyku.
Autor článku je Tomáš Kolátor.

© psisvet.sk

Pridať komentár

Bezpečnostný kód
Obnoviť

   

Spolupracujeme s ...  

Kynologická revue       royal-canin
   
Máte záujem o spoluprácu?
Kontaktujte nás
   

Mediálne podporujeme  

Bratislavská kynologická a záchranná brigáda       Pes sympaťák
   
Kampaň Lacné šteniatka Tuláčik Brezno
   
Psia duša Žltý pes
   
Slovenská aliancia ochrancov zvierat table majmesrdce
   
Tulava labka table piestany
   
table sos psiky  
   
Hľadáte mediálnu podporu?
Kontaktujte nás
   

Newsletter  

Chcete vedieť, čo sa deje vo svete psov? Zaregistrujte sa a dostávajte pravidelne newsletter.
Aktuálny Newsletter

Newsletter budete dostávať najviac raz do týždňa